Uživatel: Nepřihlášen [Přihlásit se]

Historie fotoarchivu

Fotografie jako dokumentační materiál provází činnost československé a české státní geologické služby, jak její odborné, tak i společenské akce, od dob jejího vzniku v roce 1919. Nejstarší dochovaná fotodokumentace je z meziválečného období, jedná se o 50 snímků z exkurze Karpatské geologické asociace v roce 1931 a ještě nezpracované negativy na sklech z 20. let.

Největší využití fotografie nastalo v 50. a 60. letech minulého století. Tehdejší Ústřední ústav geologický (ÚÚG) měl fotolaboratoř s profesionálními fotografy, specializujícími se na terénní snímky a reportáže (Jan Bárta, Bohumil Červený, Božena Havlíková, Rudolf Hylský, Vladimír Mlýnek,) či mikroskopické fotografie (Dana Hejdová, Květoslava Navrátilová, Hana Vršťalová). Snímky byly pořizovány klasickou metodou především na černobílý film, vyjímečně barevný. Dochované pozitivy jsou převážně formátu 17x11 cm. Fotodokumentace vzniklá v této době je alespoň minimálně popsaná, aby se dala obsahově určit a zařadit do databáze. Mikroskopické snímky jsou součástí zpráv nebo v archivech autorů. Fotolaboratoř v té době měla velmi kvalitní technické vybavení a fotografie mnohdy splňovaly i vyšší uměleckou úroveň.

V 70. a 80. letech dochází k postupné redukci personální i pracovní náplně fotolabolatoře. Terénní fotografie zhotovovali Jiří Rudolský a Vladislav Skala, mikroskopické fotografie Naděžda Hrdličková. Fotolaboratoř byla umístěna v nové budově ÚÚG na Barrandově, kde zůstává dodnes, avšak už jen jako depozitní pracoviště. Starší negativy i pozitivy bez dalšího užití byly tehdy odvezeny do depozitního skladu v Lužné u Rakovníka. Nová fotodokumentace se již neevidovala, mnohdy ani nepopisovala. Snímky byly rovněž pořizovány klasicky, většinou ještě černobíle, minimálně barevně.

V 90. letech se při několikerém stěhování archivu zvažovala další existence stávající fotodokumentace. Zachránci fotografií před likvidací a iniciátory myšlenky vytvoření fotoarchivu byli Karel Maas a Alena Čejchanová. Iniciativě napomohl rychlý rozvoj informačních technologií a fotografie, mnohdy historicky cenné, se začaly dokumentovat, třídit a popisovat.

V letech 1999–2001 vytvořil Petr Rambousek první formulář pro zápis základních popisných údajů (databáze v programu FoxPro), do které Naděžda Hrdličková a Jiří Rudolský přepsali část kartotéky fotodokumentace.

Aby mohla být databáze fotografií začleněna do jednotného informačního systému České geologické služby (ČGS), byla v roce 2002 upravena, zeditována a převedena do databázového prostředí Oracle (Pavla Gürtlerová). Byl vytvořen on-line formulář pro plnění a editaci záznamů přes Portál ČGS (Helena Skarková). Plnění databáze beze změny pokračovalo do roku 2004 (Naděžda Hrdličková, Jiří Rudolský).

V roce 2005 byla aplikace pro editaci rozšířena o nová výběrová pole, proběhla revize záznamů a výběr fotografií pro skenování. Začala se připravovat prohlížecí aplikace a začalo se se skenováním fotografií a tvorbou náhledů (Pavla Gürtlerová, Olga Moravcová, Tamara Sidorinová, Helena Skarková, Pavel Bokr). Prohlížecí aplikace byla v červnu 2006 zpřístupněna na intranetu ČGS.

I přes někdy problematickou kvalitu fotografií, která odpovídá době jejich vzniku, jsou v databázi zachovány především materiály historicky cenné a důležité z odborného hlediska. Můžeme zde nalézt neopakovatelné historické pohledy na již neexistující krajinu, lomy, skalní defilé a odkryvy ovlivněné později člověkem (těžbou, zástavbou, zatopením), vegetací či přirozenými exodynamickými procesy. Objektem fotografů byly také jednotlivé osobnosti či události v československé a české geologické komunitě na domácí půdě i v zahraničí nebo třeba jen pracovní scény z terénu.

O historické hodnotě některých snímků svědčí i použití některých fotografií v dokumentárním pořadu Karla Čáslavského, vysílaného Českou televizí o starých časech na Vltavě před stavbou přehrad.

Historická fotodokumentace by nám měla pomoci jako srovnávací materiál při ochraně významných geologických lokalit, při pochopení historických terénních map a dokumentací (např. před zatopením přehradních systémů), při studiu soudobých vodohospodářských (vodní jímky) nebo těžebních zařízení, ale i například při zkoumání morfologického vývoje krajiny (nestabilní svahy, kaňony řek).

V neposlední řadě má svůj význam jako informační zdroj k poznání dějin geologických věd.

Exkurze Karpatské geologické společnosti (Josef Svoboda, 1931)
Exkurze Karpatské geologické společnosti (Josef Svoboda, 1931)


Pravčická brána (Josef Svoboda, 1966)
Pravčická brána (Josef Svoboda, 1966)


Meandr Srdce Vltavy, který byl zatopen Lipenskou přehradou (Bohumil Červený, 1959)
Meandr "Srdce Vltavy", který byl zatopen Lipenskou přehradou
(Bohumil Červený, 1959)


Antiklinála na Barrandově skále (Pavel Bokr, 2005)
Antiklinála na Barrandově skále
(Pavel Bokr, 2005)