Foto: Růždí - Čertova kovadlina
Maleč - Čertova kovadlina,
Velmi masivní a houževnatá hornina je všesměrně zrnitá. Porfyr je netypický, tmavší než běžný typ s drobně zrnitou základní a s nepravidelně vtroušenými sporadickými vyrostlicemi draselného živce do 1 cm, akumulace flogopitu dosahují 4 mm. Rozpukání je řídké do velkých bloků, z nichž jeden tvoří zmíněnou kovadlinu.Struktura horniny je hyautomorfně všesměrně zrnitá, přibližné složení pak K-živec 35 %, plagioklas 30 % flogopit 20 %, pseudomorfózy po ortopyroxenu a/nebo olivínu 10 %, klinopyroxen 2 %. Akcesoricky je velmi hojný dlouze prismatický apatit a zirkon, vzácný je ilmenit, hojný je xenomorfní pyrit ojediněle s inkluzí chalkopyritu. Sekundární je aktinolit, serpentinové minerály a jemně zrnitý mastek. K-živec tvoří idiomorfní vyrostlice do 5 mm, a je také v základní hmotě spolu s plagioklasem. Hojný hnědý flogopit je izometrický až krátce prismatický, často s hojným prismatickým apatitem, často jde o šestiboké tabulky, 0,1–2 mm velké. Hojné jsou 1–2 mm velké hnědé kalné izometrické pseudomorfózy nebo po ortopyroxenu nebo zčásti i po olivínu, zcela zatlačené mozaikou sekundárních minerálů. Oproti typickému syenitovému porfyru chybějí velké vyrostlice KF a je jich méně, chybějí také vyrostlice amfibolu a navíc jsou v hornině hojné pseudomorfózy.Gamaspektrometricky určené obsahy přírodních radioaktivních prvků, zejména uranu, jsou vysoké (průměr 2 měření): K = 4,9 %, eU = 17,5 ppm, eTh = 33,7 ppm, magnetická susceptibilita kolísá v rozmezí 0,18–0,24 x 10-3. | Žáček, Vladimír | 2015