Dacitový dóm Cerro la Cruz v pohoří Montes del Aguacate. Příklad dynamické morfologie krajiny, tvořené kvartérními vulkanickými horninami o stáří pouhých 1,5–1,7 milionu let, s velmi živou tektonikou, která často podmiňuje vznik sesuvů.

V lednu 2009 silné zemětřesení zcela zničilo kostarickou vesnici Cinchona a část národního parku Volcán Poás. Nejvíce postižená oblast je kopcovitá a tvořena zvětralými třetihorními vulkanity. Hlavně tyto faktory podmínily vznik četných sesuvů a destrukci silnic, budov a zemědělských ploch. Čeští geologové v rámci projektu Zahraniční rozvojové spolupráce ČR a po dohodě s Velvyslanectvím ČR uskutečnili rekognoskační výzkum sesuvných území a monitoring širšího okolí.

Po katastrofálním sesuvu v posledním těženém dole Bellavista na podzim roku 2007 zakázala kostarická vláda další rozvoj těžby zlata. V oblasti Juntas de Abangares se však stovky rodin stále živí velmi nebezpečnou a v podstatě ilegální těžbou zlata, kterou úřady kvůli nedostatku jiných pracovních příležitostí tiše tolerují.

Natáčení dokumentárního pořadu pro Českou televizi o přírodních rizikách v Kostarice. Záběr je ze sesuvu Arancibia v pohoří Cordillera de Tilarán. Po menších sesuvech v letech 1988 a 1993 zde došlo následkem velkých deštů začátkem června 2000 ke katastrofálnímu sesuvu o délce 2,7 km, přičemž objem uvolněného materiálu činil kolem 8,5 miliónu m3. Sesuv zcela zničil vesnici La Laguna de Arancibia.

Měření zlomů a drobné tektoniky v silně hydrotermálně alterovaném andezitu v pohoří Cordillera de Tilarán u města Miramar. Oblast zahrnutá do českého projektu je extrémně náchylná na katastrofi cké sesuvy. Jejich tvar, počet a velikost ovlivňuje řada faktorů: vedle množství srážek je to zejména sklon svahů, typ horninového podloží, přítomnost zlomů a zón alterace, stupeň zvětrání a seizmicita. Syntézou všech těchto poznatků lze vytipovat místa nejvíce ohrožená sesuvy.