Oblast města Kabwe patří k nejvíce kontaminovaným oblastem v Africe. Zdrojem kontaminace je nejen prašný spad z bývalé olověné a zinkové hutě, ale i znečištění způsobené současnou průmyslovou výrobou chemikálií a feromanganu.

Při environmentálním hodnocení oblasti Ndoly v Copperbeltu bylo zjištěno, že hlavním zdrojem kontaminace je prašný spad z místních vápenek a cementáren. Při mapování byl vyčleněn rozsah kontaminovaného území a byla navržena opatření pro omezení atmosférických emisí.

Potenciálním environmentálním rizikem v oblasti Ndoly je úložiště toxických flotačních odpadů na úložišti Bwana Mkubwa. Problémem je zde eroze hrází odkaliště a vymývání suspenzí do místních vodotečí. V oblasti města Luanshya byl vymezen rozsah kontaminace půd a zemědělských plodin v okolí bývalé měděné hutě. Hlavním environmentálním rizikem je konzumace špatně omytých zemědělských plodin pěstovaných v kontaminované oblasti. Environmentální zátěž představují i úniky kalů z protržených hrází starých flotačních úložišť v této oblasti.

Výsledky projektu byly použity při rekultivaci odkališť i při budování monitorovacího systému prašného spadu v okolí zdrojů kontaminace. Začaly i práce směřující k omezení úniku flotačních kalů do povrchových toků v povodí řeky Kafue.

Výsledky projektu nepřímo ovlivnily i chování jednotlivých důlních společností, což se například projevuje odstavením nevyhovujících provozů nebo rekonstrukcí stávajících hutních závodů. Příkladem může být zastavení výroby ve zcela nevyhovujícím hutním závodu v Kitwe.

Výsledky projektu přispěly podstatnou měrou k pochopení chování kontaminantů v terestrických i akvatických systémech v podmínkách tropického klimatického pásu. V oblasti Kabwe bylo modelováno srážení a rozpouštění jednotlivých minerálních fází na povrchu odkaliště. Bylo zjištěno, že v období dešťů dochází k podmáčení hrází a ke kontaminaci povrchové vrstvy půdy roztoky, které z odkaliště unikají. Dlouhodobá akumulace kontaminantů ve zdejších půdách, hospodářských plodinách a v řečištních sedimentech vede k nezvratným změnám životního prostředí a snižuje významnou měrou kvalitu života v postižených oblastech.

Hlavními zdroji kontaminace půd a vegetace v oblasti Copperbeltu jsou emise SO2 a prašný spad z hutí a ze suchých částí úložišť flotačních odpadů. Plocha kontaminovaná prašným spadem a emisemi SO2 přesahuje 2500 km2. Kontaminací je nejvíce postižena povrchová vrstva půd do hloubky 10 cm. Přítomnost kontaminantů v půdách se projevuje i jejich zvýšenými obsahy v pěstovaných hospodářských plodinách. Zdravotní riziko spojené s konzumací kontaminované zeleniny je však poměrně nízké. Významně se však zvyšuje při konzumaci špatně omyté zeleniny v oblastech kontaminovaných prašným spadem z hutí. Kontaminace emisemi z hutí se projevuje i zvýšeným obsahem kovů v letokruzích borovic rostoucích v jejich blízkosti. Významně se však uplatňuje i používání olovnatého benzínu, zejména podél hlavních komunikací.

Obsahy kovů a polokovů rozpuštěných v povrchových vodách Copperbeltu jsou vysoké pouze v tocích, do kterých jsou vypouštěny technologické roztoky z chemických úpraven rud. Hlavním zdrojem kontaminace sedimentů povrchových toků jsou však suspenze unikající z úložišť flotačních odpadů.

Na základě přednášek a diskusí proběhla na třech středních školách literární soutěž na téma zlepšování životního prostředí v Copperbeltu. Soutěže se účastnili žáci jedenáctých tříd středních škol ve čtvrtích v Nkaně, Ndeke a Wusakile v Kitwe. Jednotlivé studentské práce byly hodnoceny pedagogickým sborem ve spolupráci s Bohdanem Kříbkem (Česká geologická služba) a prof. Imasikem Nyambem (Zambijská univerzita). Slavnostního předání odměn pro vítěze soutěže se zúčastnili zástupci Velvyslanectví České republiky v Harare a členové Školské komise při Radě města Kitwe.